Bar

Tmavý bar v meste, plný pochybných a nebezpečných démonov.

*Příjdu sem spolu s Alex. Projdeme přes vyhazovače.Vedu jí přímo k boxu, který leží v odlehlé části baru, kde je klid a relativní ticho a usadím jí naproti sebe a sám zapadnu na sedačku naproti ní a opřu si ruce o opěradla a hledím jí do očí*

*zakryje si rukou aspoň jedno ucho, pre ňu je to prílišný rámus. Až keď sú v rohu baru, tak si ruku dá preč z ucha.* Nečakala som, že mi takýto hluk bude vadiť. *poznamená ticho, keď sa usadí.*

*zatváří se trochu smutně, neboť nepočítal s tak hlasitou hudbou i když věděl o Alexině silném sluchu, ale naštěstí v tomhle rohu baru bylo skoro úplné ticho. V tom přišla číšnice. Mladá dívka kolem 20 s rudě zbarvenou kůží a malými výrůstky na čele." Co si dáte?*optala se s nuceným úsměvem* Já si dám Colu s ledem, děkuji.*řekl jsem s lehce zvednutým pravým koutkem a přejel pohledem na Alex* A slečna?*optala se znuděně*

Eeech... *nevedela, čo si má rýchlo vybrať.* To isté. *napokon odpovie. Stiahne uši dozadu a pozerá s prosebným pohľadom na Deamona.*

*Přejedu pohledem na Alex a s udiveným pohledem se optám* Děje se něco?*Číšnice povýšeně odkráčí, ale v zápětí nám přinese naše pití*

*počká, až kým čašníčka úplne odíde. Pozrie na pohár pred sebou.* Nie som zvyknutá na takéto veci. Však som hovorila. Skorej som žila v lesoch. *poškrabe sa za uchom.*

*Usměje se a trochu upije ze své sklenice* Je to jenom trochu přeslazené, ale nic tak hrozného by to být nemělo*řekne s milým,klidným hlasem*

mám na mysli týchto démonov, domy a tak. *zašomrala a pozerá na svoj pohár s kolou. Zatiaľ ju moc neláka sa napiť.*

Já tu vyrůstal, takže pro mě jsou tihle pošetilci, kteří se nazývají démony jako rodina a tohle město je můj domov.Tyhle ulice mě vychovali*řekl s úsměvem, ale ve skutečnosti mu bylo strašně.Radši by vyrůstal ve světě lidí, než v tomhle zaprášeném pochmůrném světě.

Nikdy som iné démony nepoznala, okrem vlkodlakov. *zastrihá ušami a snaží sa svoj sluch neupriamovať smerom do stredu baru, kde bol najväčší hurhaj. Snažila sa sústrediť na Deamona pred sebou.* Bude tu asi ťažké zapadnúť. *povzdychne si na to.*

Ve světě lidí je to mnohem příjemnější. Jsou tam milý lidé.*řekl s úsměvem a natáhl ruku ve které držel sklenici směrem k Alex na náznak přípitku*

*nechápe kúsok jeho náznak, takže sa nijako nepohne.* A jediní ľudia, ktorých som stretla, boli moja matka, čo ma dala preč a Lovci. *zamračí sa a napokon odvráti pohľad od Deamona.*

Mě otec bez ptaní odnesl sem do Okamimachi. Matka k tomu nemohla říct ani slovo*řekl trochu smutně a vrátil sklenici před sebe a trochu z ní upil*

Ja som Okamimachi musela nájsť. Keď sa mi stratila celá svorka. Skoro som pri tom prišla o vlastný rozum. *pousmeje sa temne pri tom, keď si spomenie na to, ako ju dával bývalý člen svorky do poriadku.*

*Posměje se, když vtom mu vyskočí v hlavě jedna důležitá myšlenka* Alex?Máš kde spát?*optá se s obavamy*

N-no... mám... jeden bývalý člen svorky mi tu prenechal byt. Len je to celkom ostamotené. *pokrčí plecami. Napokon sa odhodlá a kúsok sa napije z poháru.*

Já jen, že mám kousek byt, luxusně vybavený, útulné místečko*řekl s úsměvem a upil z poháru ještě trochu a zabořil své oči do těch Alexiných*Tak, kdyby jsi se někdy cítila sama, nebo smutně, tak můžeš přespat u mě.*nabídl jí s lehkým mrknutím*

Mne by stačilo iba útulné miestečko. Možno ešte s niekým. Ako vlk nie som naučená bývať sama. Takže ďakujem, rozhodne niekedy prídem. *usmeje sa na neho a znova si zľahka odpije.*

*Pošle k ní po stole svazek klíčů spolu s přístupovou kartou* Kod je 1526 *řekl s úsměvem a pořádně upil ze sklenice*

To... neviem či si zapamätám. *pre ňu to povedal až príliš rýchlo a neisto pozerala na kľúče a kartu. Nevedela, či si to naozaj môže zobrať.*

Vem si to, pro jistotu jsem napsal kod na kartu* řekl s úsměvem a vypil úplně celou sklenici coly, sáhl do kapsy a vytáhl odsud pár zmačkaných bankovek a položil je na stůl*

T-tak dobre. *opatrne zoberie kartu aj s kľúčami, avšak v kimone nemá vrecká, tak to nemá kde dať. Teda si len kľúče necháva pri ruke. Pomaly sa znova napije.*

*V tom si všimnu opilého agresivního démona blížícího se opilou, vratkou chůzí směrem k nám. Pokřikujíc na Alexin vzhled nepěkné urážky* Alex, asi bude lepší když teď na chvíli zavřeš oči*řekne s úsměvem, vezme pod tácek, který začne jiskřit*

*všimne si toho démona, ale ignoruje ho. Stáva sa jej to často. Kričia po nej, že je nečistý bastard. Nemá, čo robiť medzi démonmi. A tak ďalej. Uši stiahne dozadu a pozerá na stôl, kým sa jej neprihovorí Deamon.* Tak dobre. *pomaly prikývne a zatvorí oči.*