Park v meste

*Fajn. Tohle začíná být divné.. " Rychle se ho zbavím" řeknu si potichu* Dobře.. tak se drž, nebudu tě někde sbírat.. ze země. Dej mi ten papírek.. ukaž.* Přečtu si to a snažím se ho nějak odtáhnou, jde to těžko ale teď jediné co chcu je najít ten zatracený dům, uložím ho spát a nenápadně se vytratím. * Tak teda půjdeme.. * Po chvilce uvidím číslo domu. Ale jen jediný problém.. nemám klíče. * Em vím.. tak trochu bych potřebovala klíče. Nejsem dost silná vykopnout dveře, teda možná jsem, ale nechtěla bych dělat problémy ani tobě ani mě. Takže nejlepší bude , když mi řekneš , kde máš klíče, nebo nejlepší by teda bylo , kdybys mi je dal. Ať si tady nemyslíš, že tě chcu nějak osahávat. *řeknu trochu ukvapeně, ale prostě požaduju klíče. *

"Tu som dlho nebol.." *Povie sám pre seba počas pomalej prechádzky parkom. Je noc, tak tu už nikto nie je, možno len nejaký bezdomovci a iné individua. Každopádne je ticho, Shikiho kroky sa ozývajú po parku, keďže ide po chodníku. Je to príjemný zvuk. Večeri začínajú byť chladnejšie. Leto pomaly končí. Nakoniec sa usadí na lavičke a premýšla nad udalosťami v jeho živote. Prečo sa mu sníval ten divný sen a prečo v ňom bola Kirie. Asi ho tak nenávidí, že sa mu nabúrala do snu a podvedomia, z kade vytiahla veci, ktoré nemala.*

To boli časy...