Bar

*Mrští tím táckem směrem k tomu opilci. Jakmile se ho jen roh tácku dotkne exploduje a odmrští tak toho démona ke dveřím baru, kde ho jen sebere vyhazovač a vykopne ho rovnou z baru.Navzdory tomu, že ohrozil všechny v baru sedí každý naprosto nevnímajíc situaci ve svém boxu a dál popíjí. Když v tom se od vedlejšího boxu ozve* Kámo, to byl Deamon, tak si radši sedni a vykašli se na to.*Pousmál se, když se potvrdila jeho reputace v podsvětí Okamimachi* Už je můžeš otevřít*řekne s milým úsměvem a spojenými prsty o které si opírá bradu*

*zastrihá ušami smerom k nemu a otvorí oči.* Si divný v tomto. Mohol si ho nechať. Som na takéto urážky zvyknutá a ak by sa ma dotkol, skončil by bez ruky. *povzdychne si, s tým, že ho karhá, ale pousmeje sa.* Ale vďaka no...

*Pousměje se a přikývne jí na znamení, že není zač děkovat* Je to známý potížista z Okamimachiského ghetta, někdo už ho musel srovnat do latě a navíc v mé přítomnosti nebude nikdo urážet dívku se, kterou tu jsem*řekl s úsměvem a přejel letmo pohledem zbytek baru*

*slabo sa pri poslednej vete začervená, keď ju vysloví.* Uhmm... *zareaguje zamrmlaním a radšej sa napije, aby nemusela nič hovoriť.*

*Objedná si jediným gestem další colu, kterou mu ihned číšnice se sklopeným výrazem přinese. Trošičku odpije a zase se zaboří pohledem do Alexiných nádherných očí* Jsi v Okamimachi dlouho?*optám se zvědavým hlasem*

Ani nie... asi len mesiac... nepočítam tie dni. *pozerá mu tiež do očí a podoprie si bradu rukou.* Ty si povedal, že tu žiješ od malička, ak som dobre porozumela. Koľko máš rokov? *zaujíma ju tiež.*

Sedmnáct, nic extra, ale už v tak mladém věku mám po tomhle zatraceném městě reputaci*řekne trochu pyšným hlasem, ale ihned se zase uklidní a věnuje Alex úsměv*

Hmm.. *slabo sa pousmeje.* Takže pyšnosť je tvoja ďalšia stránka. *poznamená s naťahujúcim tónom.* Neočakávané.

Nejsem pyšný, ale v tomhle městě si buď ten koho se všichni bojí, nebo ten koho všichni mlátí. A já nejsem někdo kdo se rád nechává mlátit. *řeknu s dost smutným výrazem, neboť je mi jasné, že si teď bude Alex myslet, že jsem tyran*

Hmmm... tak to som ja skorej ten druhý typ. *stiahne uši k hlave a akoby sa položí na stôl.* Nechce sa mi vyvolávať hádky, či dokonca niečo také ako bitky. Proste utečiem, keď ide do tuhého. *mrmle. Nemyslí si o ňom, že je tyran. Sú to rovnaké primitívne pravidlá ako vo svorke.*

Teď už ne*řekne s úsměvem* V tlupě tě chránil tvůj otec a tady ve městě, to budu já*řekne milým hlasem*

*prekvapene na neho pozrie.* Prečo by si ma chcel chrániť? Však sme sa len práve spoznali. *zamrmle a prezerá si ho.*

Protože se mí líbíš, a nechci aby se ti cokoliv stalo*řekne s úsměvem a upije ze sklenice*

*stiahne uši úplne k hlave a je celá červená v tvári. Odvráti zrak a snaží sa nejako rukami skryť začervenanie.*

Rudá ti sluší *řekne s úsměvem a opře se o opěradlo sedačky a projede už po několikáté letmým pohledem celý bar*

To len preto, lebo sa ti páči. *pozrie na neho pomedzi prsty. Stále sa však červená v tvári. Všimne si, že sa nejako moc obzerá.* Deje sa niečo? *spýta sa ho a pomaly dá ruky z tváre dole, červeň jej pomaly totiž ustupuje.*

Ale ne*řekne aby jí ujistil, že je vše v pořádku. Sám totiž netušil proč je tak ostražitý. V tomhle klubu trávil dost času, tak proč je najednou tak nesvůj z přítomnosti všech těch démonů.Po chvíli mu to docvaklo "Alex" sice se znali den, ale stejně o ní měl dost strach.Neboť vypadala jako velmi křehké děvče na kterém by si polovina toho baru s radostí smlsla.* A ne není to skrz to, že se mi líbí rudá barva. Prostě ti to sluší.*Pochválí jí vzhled a upije ze sklenice*

Eeech. *znova sa začervená a dá si dlaň na nos, tak aby zakrývala kúsok líca. Pozrie na stôl.* Prečo ma vždy takto uvedieť do rozpakov? *zamrmle si skorej pre seba.*

Asi bych už měl jít.*prohlásí, když si všimne jejího dost zvláštního pohledu a rychle do sebe kopne zbytek obsahu sklenice a pomalu se začne zvedat z boxu*

Môžem ísť s tebou? *pozrie na neho a tie dopije svoj pohár.* Nechce sa mi túlať znova sama. *šepne kúsok skleslo.*

Samozřejmě*řekne s úsměvem a výjde s rukama v kapsách bundy z baru a zamíří směrem ke svému bytu*

*ide rýchlo za ním, so sklonenou hlavou a zapichnutým pohľadom v zemi. Snaží sa držať, v čo najväčšej blízkosti neho.*