Dell Secretariat

Osobné
Meno: Dell Secretariat
Pohlavie: Ženské
Vek: 19
Rasa: Vlkodlak
Datum Narodenia: 13.5
Osobnost: Chladná. Uzavřená. Samostatná. Urážlivá. Drzá. Paličatá. Upřímná. Někdy sebekritická. Pesimistická. Hádavá. Náladová. Flegmatická. Na vlkodlaka docela líná, ale když jde do tuhého umí se prát. Svérázná. Zajímá se o černou magii-snaha o ovládnutí temných sil.
Má rád/a: Tmu, úplněk, umění, jelení maso.
Nemá rád/a: Světlo, faleš, zradu, závist, lži, velkou společnost lidí.
Cieľ: -
Strach: Ze zatmění měsíce

Špeciálna schopnosť
Ako sa volá: Kiminaro
Čo robí: Jde o ovládání větrné podstaty. Svými vlkodlačími tlapy a velkou fyzickou silou, kterou vlkodlaci vynikají dokáže vytvořit docela silný vítr, který může mít až sílu orkánu. Taktéž může vítr vypouštět z tlamy ve formě větrných jehel, které projdou i kamenem. Také svou nadpozemskou rychlostí dokáže vytvořit solidní vítr a omezit tak nepřítele.
Výhody: Vítr dokáže nepřítele částečně oslepit (zkuste si zapnout fén do obličeje a vydržet s otevřenýma očima, nejde co? a to máte jen fén ) Dokáže ho také omezit v pohybu (přece jen nemůžete jít naproti vichřici)
Nevýhody: Vytvoření větru o takové síle jí bere až příliš mnoho sil, jelikož je to "vychytávka" kterou se před nedávnem naučila. Bude chvíli trvat, než si zvykne tuhle sílu naplno používat. Její limit se projeví občasnými úpadky do mdlob. Největší sílu má Kiminaro samozřejmě o úplňku, ale i když úplněk není, dokáže udělat docela solidní nepořádek.

Vzhľad v ľudskej podobe
Výška: 169 cm
Váha: 59 kg
Vlasy: Dlouhé, je posedlá barvením. Nejčastěji ale bílé, nebo černé.
Oči: Jedno oko modré, jedno bílé.
Ostatné: Piercing v jazyku, ve rtu a obočí. Tetování po těle (je jich více)
Celkový vzhľad: Viz obrázek (jsem líná._.")

Lidská podoba:

Vzhľad vo vlastnej podobe
Výška: 100 cm v kohoutku
Váha: 80 kg
Vlasy:  Černá hříva
Oči: Žluté
Ostatné: Pouta na předních tlapách
Celkový vzhľad: Viz obrázek (:3)

Vlkodlačí podoba:

Staty
Útok: 5
Obrana: 4
Útok na diaľku: 6
Energia: 8
Šťastie: 2
Odolnosť: 5

Životopis:

Psal se rok 1996. Pro lidi to byl jen jeden další květnový den. Tento den nebyl ničím zvláštní až na dvě věci. 13. Května roku 1996 byl zrovna úplněk a mimo jiné, byl to zrovna den kdy se malá Dell narodila. Porod i těhotenství muselo být až do poslední chvíle utajováno. Nebylo to kvůli kolísání politických neshod, nebo války. Nic takového. Moje rodina, tedy i já jsme byli vlkodlačí rodina. Ano, byli.
Narodila jsem se do domácího prostředí. Porod byl pro mojí mámu tou nejtěžší zkouškou v životě. Buď mohla žít ona, nebo já. Otec si myslí že je to tím magickým datem, kdy jsem přišla na svět, nejen že 13. 5. 1996 byl úplněk, byl i pátek. Moje máma zemřela, abych mohla žít. Nikdo z rodiny mi to nikdy nedával za vinu. Ani nemuseli. Dávala jsem si to za vinu sama. Netrvalo dlouho a naučila jsem se žít s tím co jsem a vyrůstala jsem tak jako každé jiné dítě v okolí, měla jsem plno kamarádu, chodila jsem do školky a hrála si s ostatníma. Vše se zdálo normální až do chvíle úplňku. Jako malá jsem ještě nedokázala ovládnout sílu, která mě nutí proměnit se o úplňku na vlkodlaka. Strávila jsem tedy tyhle mučící dny u sebe v pokoji, s poutama přikovanýma ke zdi. Nikdo nevěděl proč, ale nebyla jsem vlkodlakem jako všichni ostatní, měla jsem potenciál ovládat přírodní živel. Který se mi postupem času ukázal, můj živel byl vítr. Měsíce jsem proležela u knížek mytologie abych zjistila pravou příčinu mé doposud neznámé síly. Už jsem chtěla všechnu svou snahu zahodit, když jsem narazila na stránku, která se věnovala vlkodlakům narozených o úplňku. "Vlkodlaci narození v tomto čase, mohou vyčnívat nadpřirozenou silou. Nejčastěji může jít o mutaci, kdy se jim při proměně zvýší počet končetin, ocasů, nebo hlav. Někteří jedinci, ale můžou být obdaření i ovládáním přírodních živlů, většinou mohou ovládat jen jeden živel, ale jsou zaznamenány vyjimky, které ovládají dokonce tři živly" Zabouchla jsem knihu a s pravdou vyšla zpátky domů. Nechtěla jsem o tomhle nikomu říkat, nerada jsem ostatním přitěžovala a už od mala jsem byla zvyklá řešit si své problémy sama. Čas se zdál, že strašně rychle plyne, už mi bylo 12. Za tu dobu jsem se plně naučila ovládat sílu proměny a dokázat se proměnit na vlkodlaka kdykoliv bez závislosti na měsíci. Zbývalo už jen jediné, naučit se používat větrnou podstatu. Zpočátku se to zdálo jako snadno dosažitelný úkol, ale jak roky plynuli zjistila jsem, že jsem se naučila absolutní nic. Znova jsem se tedy rozhodla prozkoumat stránky mytologických knih a našla něco co jsem předtím, jako malá neviděla. Nebylo možné, že by ty stránky někdo dopsal, jen jsem nejspíše byla příliš posedlá hledáním pravdy o tom co jsem, než o to jak se to naučit používat. S knihou jsem se nové techniky naučila během jednoho roku. Dá se říct že jsem byla posedlá hledáním dalších knih a zkoumání vlastní síly. Stala jsem se něčím čeho se lidi báli, toho, čeho se bála i moje rodina. Moje posedlost byla neléčitelná nemoc. Nedalo se s tím bojovat, musela jsem vědět víc, musela jsem umět víc. Moje volba mě zavedla až ke knížkám o černé magii, věděla jsem ale, že tyhle srandy nejsou dělané pro vlkodlaky, ale spíše pro čaroděje a černokněžníky. Ale ani tahle pravda mě nepřinutila toho nechat. Za další dva roky jsem měla načteno tolik knih, že jsem mohla jít vyučovat na čarodejnickou školu, kdyby nějaká byla. Ale všeho je jednou moc. Když jsem se vracela domů z lovu s čerstvě loveným jelenem, čekalo mě překvapení ve formě prázdného domu. Začala jsem chápat co se stalo, nepotřebovala jsem k tomu ani vzkaz, který jsem později našla na kuchyňské lince, lidé se mě báli. To byl důvod proč mě moje rodina opustila, to byl důvod proč jsem se uzavřela do sebe. To byl důvod mé změny, nepokračovat v cestě jako doteď. Nyní je mi 19. Jsou to 2 roky co žiju sama, dva roky kdy jsem vyléčila svou nevyléčitelnou nemoc, 2 roky kdy jsem se stala člověkem jako jsou ostatní. Jmenuji se Dell Secretariat.