Námestie

Rušné námestie uprostred mesta s hromadou malých obchodov, kaviarní, čajovní a reštaurácií.

"Démoni, démoni.. žiadnych nevidím. A pritom mi bolo povedané že v tomto meste sú veľmi frekventovaný.." *Povzdychne si sklamane a prechadza sa dalej po námestí*

*Došla jsem na náměstí. Vlastně jsem se jen procházela a nějakým zázrakem dostala až sem. Posunula jsem si ramínko od kabelky, aby mi nespadla. Uvnitř zašramotily pastelky a pár drobných. Dívala jsem se do každé výlohy. Nakonec když jsem měla všechno projité, jsem si sedla na jednu z laviček a pozorovala okolní lidi, kteří spěchali buď domů nebo do práce.*

*Zrovn jsem přemýšlela, že bych se šla ještě někam podívat, když mi k nohám spadlo papírové letadlo. Zvedla jsem ho a vrátila jej do původní podoby. Čekala jsem nějaký seznam pro nákup, ale na něm bylo pouhé "Ahoj". Zvedla jsem hlavu a podívala se odkud to přiletělo. Jediné snad pro mně podezřelé osoby jsme si všimla. Seděla kousek ode mne. Vytáhla jsem černou pastelku a napsala "Ahoj". Zase jsem udělala papírové letadlo a poslala zpátky k majiteli.

*Ano celou dobu jsem se na toho kluka dívala, ale když mi vracel letadlo tak zamával a já sklopila zrak. Letadlo mi spadlo přímo do klínu. Zase jsem ho rozbalila a přečetla další vzkaz. Otázka mě trošku vykolejila, ne, že bych neměla čas, ale pokud si místo psaní bude chtít povídat, tak se mnou to bude mít těžké. Rychle jsem naškrábala odpověď "Ano" a poslala zpátky, přitom jsem se na něj ani nepodívala*

*Začínala jsem být nervozní tak jsme mnula pastelku v ruce a čekala na letadlo. To zachvilku přistálo, zase na mém klíně. Byla jsem překvapená, jak dobře se uměl strefit. Když jsem viděla napsané zmrzka, hned jsem na ni dostala chuť. Schovala jsem tužku zpátky do pouzdra zavřela tašku. Vstala jsem šla k tomu klukovi.* T-to b-budu r-ráda" Vykoktal jsem ze sebe s hlavou sklopenou a čekala, že se zvedne a odejde*

*Věděla jsem, že odejde, otočila jsem se směrem, kterým šel a když se objevil přímo přede mnou trochu jsem sebou cukla. Natáhl ke mně ruku a představil se mi* A-Arisu * Ani svoje jméno jsem nedokázala říct normálně, byla jsem marná. Potřásla jsem s ním. Nechtěla jsem to znát, ale jeho ruka byla strašně studená*

*Když mi dal pusu na líčko,která byla stejně chladná jako jeho ruka jsem okamžitě zrudla a udělala krok dozadu.* T-točená *řekla jsem spíš pro sebe, strašně jsem se na zmrzlinu těšila. Chtěl jsem jít vedle něho celou dobu potichu, ale položil mi otázku." R-rodiče. T-ty? *vykoktala jsem ze sebe*

N-nevím j-jestli s-se k-kvůli m-mně p-poštěstilo * Určitě kvůli mě se mu nemohlo poštěstit. Jsem jak hromádka neštěstí a k tou neumím mluvit. Když jsi objednal udiveně jsem se na něj podívala, jak dokázal tak rychle si vybrat. Pak mi došlo, že se na něj dívám a rychle jsme svůj zrak otočila na zmrzlinu. Přemýšlela jsem jakou si dám.* A-asi v-vanilkovou t-točenou p-prosím * Objednala jsem si a letmo se usmála*

*Vzala jsem si zmrzlinu a rychle ji zkusila* V-výborná *Usmála jsem se od ucha k uchu. Zrovna jsem chtěla poděkovat za zmrzlinu když se mně zeptal. Kdyby šlo se zmrzlinou udusit tak se teď válím na zemi a snažím se nabrat dech.* N-ne v-vůbec *Začala jsem máchat rukama až mi málem spadla zmrzlina. Rychle jsem s tím přestala a sklopila hlavu*

* Nechala jsem, aby mě pohladil, bylo to celkem příjemné. Pak jak řekl, že jsi mě dobíral, uraženě jsem se otočila. Začala jsem lízat zmrzlinu, by se neroztekla. Dlouho jsem být uražená nevydržela* N-ne, s-spí t-tohle j-je p-poprvé * koukla sem na budovu, co stála před náma. Nějaká z kaváren, chtěla jsem se tam jít podívat, protože u nás ve vesnici nic takového nebylo, ale nic jsem neřekla*

J-jo r-ráda *odpovím, nebyla jsem do zívání tak zapálená, jako do kreslení, ale zpívala jsem doma nikdo si nestěžoval, takže jsem ani moc nestyděla, že to neumím* D-děkuji *poděkuji, když mi podrží dveře a já vejdu dovnitř. Rozhlédla jsme se po místnosti, vypadalo to tu nádherně, všude všechno nové a čisté a podle všeho i drahé* T-taky r-rád z-zpíváš?

*Usmála jsem se a vešla dovnitř.* T-takhle v-vypadá k-karaoke m-místnost *Hupsla jsem vedle něho a vzala do rukou časopis se skladbami a začala v něm listovat* J-já t-ted? N-ne k-klidně j-jdi p-první *podám mu časopis, aby i vybral. První jsem chtít nechtěla na to jsem byla až moc nervozní*

Keď mi podala časopis, zobral som si ho od nej a rozstrapatil som jej vlasy. Dával som si pozor, aby som mal rovnakú teplotu, ako ona. "Ale za to mi potom zaspievaš aj ty." Zobral som si časopis a hľadal som niečo, kde nie sú príliš vysoké výšky. Nakoniec som niečo našiel a vyštveral som sa k mikrofónu. Pustil som pesničku a chvíľu to trvalo ale začal som spievať podľa textu na obrazovke. Bol to taký slaďáčik ale nemusel som si tak namáhať hlasivky a v mojom podaní to znelo v celku obstojne. Aj keď som nebol žiaden profík. Nezaspieval som to celé ale len do polovice, lebo potom som sa pomýlil a začal som sa do toho smiať. "Ehm, prepáč pokazil som to... ale to nevadí, teraz ty!" Zamieril som k nej chytil som ju za ruku a pomaly ju tiahol na pódium. Vedel som, žeby určite protestovala.

- toto https://www.youtube.com/watch?v=ilw-qmqZ5zY