Les okolo mesta

Ale nic.*řekne mírně zklamaným hlasem a převalí se odvrácenou stranu od Alex a zapne si zpět hudbu*

*povzdychne si a dá sa nad neho* No ták, čo sa dialo. *zaskučí, hoci má pocit, že ju nepočuje cez tú hudbu. Štuchne ho prstom do líca. Potom sa nakloní a dá mu ľahkú pusu na líce. Začervená sa a jemne sa odtiahne.*

Tohle.*řekne s úsměvem a přetočí se zpět na záda a natáhne před sebe ruce do znaku trojúhelníku a sleduje skrz tu mezeru rozjasněné nebe*

Hm? *nechápavo na neho hľadí. Dá si tvár vedľa tej jeho, aby mohla vidieť tiež, teda sa lícom dotýka zľahka toho jeho.*

*Je to neuvěřitelně příjemný pocit a tak se trochu zachvěje a pousměje se.V mezeře se začali tvořit stejné jasně rudé jiskry, tentokrát už nedoprovázeny odporným pištěním*

*zastrihá uchom bližšie k nemu a pozrie na neho. Hoci je tak blízko, už necíti zmätenosť. Celkom je pokojná.* Čo to má byť? *spýta sa ho na to, ako má prsty spojené do trojuholníku*

Už jsem ti to předváděl s kamenem.*řekne s úsměvem a trochu se protáhne, ale pořád drží ruce ve znaku trojúhelníku* Jenom teď vytvářím jen tu energii, a ten ruční znak mi pomáhá soustředit energii na ono určité místo uvnitř.*řekne s úsměvem, neboť je mu s Alex vážně příjemně*

Ach tak. *zastrihá ušami a znova na neho letmo pozrie. Potom začne premýšľať, prečo to robí.* U-uhmm... a prečo to vlastne robíš teraz? *nakoniec sa ho odhodlá spýtať.*

Protože miluju rudou barvu a jiskření*řekne s nesmělým záchvěvem v hlase a lehce jí zklouzne pohledem přímo do jejich kouzelných,rudých očí*

Naozaj? *pozrie mu tiež do očí a zahľadí sa mu do nich. Slabo sa usmeje.* Však aj ty máš červené dúhovky. *poznamená tak potichšie.*

Právě o to jde..*řekne s úsměvem a dá jí slabou pusu na čelo*

Ha? *nechápavo na neho pozerá, keď zacíti tú pusu na čele. Začervená sa a len na neho udivene pozerá.*

Ale nic.*řekne s šibalským úsměvem a sjede jí rukou na bok a přitiskne jí k sobě blíž*

*červená sa a je v rozpakoch, ale nebráni sa mu. Stále prekvapene na neho pozerá. Nedokáže si vysvetliť jeho správanie.*

*Protáhne se a vyskočí na větev stromu u kterého celou noc leželi a protáhne se znovu* Chtělo by to se trochu protáhnout*řekne s úsměvem na tváři a sluchátky, které mu sjeli na krk s mírně hlasitou hudbou hrající z nich*

Zase opica nie som, aby som liezla po stromoch. *postaví sa tiež a povystiera sa a zívne.* Skorej som na beh či skákanie. *vysvetlí mu a a zastrihá ušami.*

*Hlasitě se nad její poznámkou o opici zasměje a seskočí k ní na zem a upraví si tílko a bundu a opráší si kalhoty od prachu a pousměje se na Alex.*

*zoberie si katanu zo zeme a dá si ju za pás, ako zvyčajne. Zastrihá znova ušami a pozrie na neho.* Takže čo ďalej?

Každý si půjdeme svým směrem?*řekl trochu smutně a prohrábl si pravou rukou své střapaté bílé vlasy*

Už? *zaskučí a uši stiahne dozadu a chvost jej ovisne.* Celkom sa mi nechce. *prizná sa.*

*Lehce se šibalsky zašklebí nad takovou změnou jejího přístupu a dá si ruce do kapes a přistoupí trochu blíže k ní* A kam by vlčice, chtěla zajít?*optal se s provokatérským kukučem*

No... byť aspoň s tebou. *povie mierne hanblivo a pozrie na neho. Zostáva na mieste, blízko pri ňom.*

*Poškrábe se na hlavě a spolu s mírným úsměvem se začervená a radši si přehodí přes hlavu kapuci s huňatou černou kožešinou, aby tak zakryl ve stínu své narudlé tváře.* Co takhle zajít do baru? Mám chuť si dát něco k pití. *navrhne jí a ještě naposled jí v dlani pravé ruky předvede svou schopnost, aby jí tak ujistil, že s ním bude i v takovém baru jako je ten v Okamimachi v bezpečí*

*všimne si trošku, že má červenú tvár, to ju poteší, že nie je v tom sama.* Do baru? No... tak dobre. Ale nie si na to príliš mladý? *odhadovala mu svoj vek, čo by už mohol piť, ale záleží aj od toho, čo bude piť. Ona už 18 mala.*

*Pousmál se a natáhl k ní ruku, že jí povede* Ano do baru, nechci se tam opíjet*ujišťoval jí, když viděl její výraz*