Les okolo mesta

Bude lepší, když budu zase u stromu. *řekl a odskočil ke stromu a posadil se u něj a směle se pousmál* Takhle by to snad mělo být v pořádku.*řekl s dost pochmúrným výrazem*

Ak si to myslíš... *povzdychn si a posadí sa na miesto, kde stála. Pozrie na neho a pomaly znova nastraží uši smerom k nemu.* Ja som doteraz bola len zvyknutá na svorku, kde som žila. *pošúcha sa vzadu a hlave.*

*Dá si ruce za hlavu a opře se o strom a dál hledí upřeně na roztomilou tvář Alex a lehce a neuvědoměle se usmívá*

*pozerá po ňom, keď sa tak zvláštne usmieva. Strihá ušami a znova dá nabok hlavu, ako nechápavý pes. Nevie, čo si má vyvodiť z jeho pohľadu. Pár razy mávne chvostom.*

*Zatřepe hlavou a pokyne jednou rukou na Alex aby přišla blíž* Vím, že ti to je nepříjemné, ale mě je zase nepříjemné bavit se na takovou dálku.*řekl s úsměvem *

U-uhm... *prikývne. Postaví sa a trochu podíde k nemu o pár krokov. Asi len krok či dva je od neho a posadí sa oproti nemu. Chvost si pokojne položí na zem a pozerá na neho.* O čom by si sa chcel rozprávať? *spýta sa ho.*

*Presne ako je Renovi typické, blúdil tak po chodníčkoch a cestách, až sa objavil niekde v lese za mestom. Narozdiel od minulej vychádzky však tento krát mal na sebe svoj typický oblek, a na hlave klobúk. Jedna vec, čo sa nezmenila však bol jeho pohľad uprený do zeme, a myšlienky zamotávajúce sa medzi sebou. Ako tak však išiel, ucítil že už nie je sám. Zastavil sa, zdivhol hlavu a poobzeral sa okolo seba. Všimol si dve osoby, z toho jedna mala na hlave zvieracie uši. Tie mu hneď udreli do očí.* "Ďalší wannabe cosplayeri, alebo niekto.. reálny?" *Opýtal sa sám seba v hlave, a z miesta ich pozoroval, ani nevedel ako dlho, pretože blúdil v myšlienkach.*

*Nevšímá si nově příchozí osoby,neboť je očima ostře zaměřený na Alexiny zářící rudé oči* Nevím, tak různě. Docela by mně zajímalo jaký je život ve smečce.*optal se s šibalským úsměvem*

*otvorila ústa, že bude rozprávať, ale znova ich zatvorila. Zacítila pach aj začula novo príchodzieho. Nevedela, či sa má ďalej rozprávať s Deamonom, alebo sa pozrieť, či je to bezpečné. Dúfala, že inštinkty ju upozornia, keď bude chcieť zaútočiť. Zatrihá ušami a pozrie na Deamona.* Noo... hlavný je alfa, teda vodca... ostatní sú pod ním. Ja som bola najnižšie, lebo som nebola ani vlkodlak poriadne. *postrapatí si vlasy a potom potrasie hlavou a znova jej spľasnú na miesto.*

*Ako tak stál, a pozoroval ich, zdá sa že ani jeden z nich mu nevenoval pozornosť.* "Možno sa aspoň dozviem niečo zaujímavé, a ak nie, spolieham sa na svoje výhovorky." *Znovu zaznie jeho hlas, ale stále len v jeho hlave. A keďže mu nevenovali pozornosť, v tieni stromov sa k nim pomaly a potichu približoval. Snažil sa však nepôsobiť ani moc nápadne a ani moc nenápadne.*

Hmm.. a jinak žijete jako my ostatní, nebo máte svá pravidla. Podle kterých musíte žít?*optal se zvědavě a trochu zpozorněl a čekal na to co Alex řekne*

Tak trochu svoje pravidlá. *slabo sa pousmeje, ale vlčie časti prezrádzajú jej nervozitu z nového človeka, či démona. Uši má stiahnuté dozadu a chvost sa jej zježil. Telo má napäté, každú chvíľu vyskočiť.* K tým, ktorí sú najnižšie sa chová ako k odpadu a dostávajú ako poslední najesť. Ale môj otec bol beta, takže som bola aj ako tak chránená. *pokrčí plecami.*

*Ako si tak Ren vykračuje lesom, zrazu si spomenie, že mal byť niekde úplne inde. Zreničky sa mu zúžia ako stuhne v pomykove.* "A sakra!" *povie hlasnejšie, ako by chcel. Otočí sa na opätku, a rozbehne sa preč, je mu jedno ako hlučne, až sa vráti do mesta.* (Sorrey, mal som byť naozaj niekde úplne inde )

Aha..*moc nechápal, jak musela žít, neboť on celý život žil v luxusu. Ale snažil se jí aspoň trochu pochopit* Takže si to musela mít docela těžké.*řekl se smutným výrazem ve tváři*

*mykne ju, keď začuje toho druhého, ale uvoľní sa, keď ho počuje bežať preč. Pozrie na Deamona a osmelí sa a usmeje sa.* Uhm, chceli ma dokonca pár razy zabiť. Otec ich našiel vždy a strieskal a mne nadával, čo sa nebránim, lenže som nemala ako. Kým mi nedal katanu. *položí si ruku na rukoväť katany.* A kým som sa nenaučila šermovať.

*Trochu znejistí, když Alex upozorní na ostrou zbraň u jejího pasu a radši se připraví do pozice, ze které by mohli rychle vyrazit do útoku, nebo obrany* To je dobře. Takové roztomilé tvářičky by byla škoda.*řekl s úsměvem, ale pořád byl nejistý z katany*

*všimne si jeho napätie tela. Zastrihá ušami dopredu k nemu. Zdvihne ruky do obrany.* Nie, nezaútočím. Kebyže chcem zaútočiť, spravím to už na začiatko. *rýchlo ho upokojuje, keďže si toho všimla. Väčšina démovo bola ostražitá, čo si všimla a snažila sa to napodobniť tiež. Bez katany sa už ani nepohla z bytu.*

*Trochu se uklidnil, ale začal být dost nesvůj, neboť se ho zmocňoval zvláštní pocit, který dřív necítil.Nechápal proč ho tak zajímá život nějaké vlčice, ale strašně se mu zalíbili Alexiny rudé zářící oči,stejné do kterých se dívá každé ráno v zrcadle.* V..v pořádku. jenom jsem trochu nesvůj v přítomnosti zbraní.*řekl s třesoucím se hlasem*

A-ach... *vydýchne si a zloží ruky na stehná. Pozrie do zeme.* Ja sa môžem cítiť isto iba, keď mám svoju katanu pri sebe. Nie som nijako moc silná, dokonca aj na polodémona myslím. *pozrie mu znova do očí. Jedno ucho dá dozadu, druhé drží vpredu. Skúma s tým situáciu.*

*V tom ho napadne, že by mohl Alex ukázat co dokáže, aby přece jenom měli oba jistotu, že si nic netají, tak sebral ze země malý oblý kámen, který začal ve chvíli, kdy ho chytil do ruky zářit rudě a létali z něj slabé jiskry, které doprovázel ostrý, až pištivý zvuk.Jakmile byl zvuk už nesnesitelný zahodil kámen pár metrů a ihned po tom co dopadl ke stromu kámen explodoval, div strom nespadl.*

*Alex si musela zakryť uši rukami, aký to bol nepríjemný zvuk. Dokonca pri výbuchu sa dala do klbka.* Čo to bolo? *zamračí sa na neho, ale s údivom v očiach. Takéto niečo ešte nikdy nevidela. Odkryla si pomaly uši rukami.*

Speciální schopnost,ovládání kynetické energie. Ze všeho čeho se dotýkám vytvořím bombu, nebo to také mohu rozložit na částice*řekl trochu s pyšným hlasem a pousmál se* Ale neboj, nehodlám to použít proti tobě, mělo to být jen jako ukázka, že před tebou nechci nic skrývat.*řekl a složil si ruce zpátky za hlavu*

Eeeech... *zahanbí sa a povzdychne si.* To máš úžasnú schopnosť. Ja mám tiež jednu, keď už nechceme nič skrývať. *zamrmle. Trochu sa odtiahne. Vytiahne katanu s puzdrom spoza pásu a položí ju pred seba. Oči jej zažiaria trochu viac a začne sa pomaly meniť do vlčej formy.*

*S naprostým zápalem čeká co se s Alex stane*Doufám, že to nebude mít moc zubů.*řekl s úsměvem*

Bohužiaľ... *stihne ešte povedať vrčivým hlasom, kým sa premení úplne. Potrasie bielou vlčou hlavou. Má červené znaky na tvári, okolo očí. Pozerá na neho rovnakými červenými očami, len teraz nemôže prehovoriť. Pomaly k nemu podíde a oňucháva ho.*